Past na rovníku na Regiontouru 2009

GO KAMERA 2009 - největší setkání svého druhu v České republice. Nejvýznamnější akcí bohatého doprovodného programu pro veřejnost byl čtyřdenní 12. festival filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tematikou. Hlavním tématem byla "Legenda Hanzelka - Zikmund", beseda a autogramiáda s Miroslavem Zikmundem se stala vrcholem ročníku. Přednášky, videoprojekce, besedy i doprovodné výstavy fotografií přivedly do Kongresového centra na brněnském výstavišti tisíce cestovatelských nadšenců z celé ČR.

Dlouhotrvajícími ovacemi vestoje na brněnském Výstavišti skončilo dvouhodinové vyprávění Miroslava Zikmunda o nově zrozené knize „Past na rovníku“. Kniha mapuje výpravu do Asie, na kterou se dvojice slavných cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vydala v roce 1959 a která trvala pět a půl roku. Spolumoderátorem odpoledne byl Rudolf Švaříček, který měl na vzniku knihy velký podíl.

Foto: Regiontour 2009

Výpravná publikace totiž vznikla z jeho podnětu a za přispění grafika Pavla Brabce a ilustrátorky Sylvy Hanákové. Pro 12. ročník brněnského festivalu GO KAMERA 2009 vyšetřil Ruda Švaříček posledních 150 kusů. Kniha byla totiž okamžitě po svém vydání během jednoho týdne vyprodána.

Více informací zde.

Můžeme očekávat ještě Indonésii II.

Dobromila Lebrová: Cestovatel Miroslav Zikmund oslavuje své 90. narozeniny
14. 02. 2009, Pozitivní noviny
Dnes, 14. února, oslavuje význačný český cestovatel Miroslav Zikmund své devadesáté narozeniny. Redakce Pozitivních novin se připojuje k mnohým gratulantům a ráda by panu inženýru Miroslavovi Zikmundovi popřála pevné zdraví, hodně radosti ze vzpomínek na vše pěkné, s čím se v životě setkal, a potěšení z toho, že stále přináší svými vzpomínkami a postojem k životu lidem mnoho hezkého, na co se mohou těšit.
Dovolím si nejdříve několik vzpomínek ze svého dětství, které se týkají jej i jeho celoživotního přítele, spolupracovníka a spolucestovatele - Jiřího Hanzelky. Tehdy to bylo poprvé, kdy jsem si zapamatovala jejich jména.
Krátce po vydání jejich prvního cestopisu „Afrika snů a skutečnosti“ v době, kdy jsem chodila do první nebo druhé třídy, jsem se dozvěděla od svého o rok mladšího bratrance, že mu rodiče předčítají knížku Hanzelky a Zikmunda, byl jí velmi nadšen a prohlašoval, že až on sám s bratrem, kterému tehdy byly asi tři roky, vyrostou, že zavodní Saharu a snesou Kilimandžáro. Dokonce k tomu měli už nějaké rypadlo i nákladní auto a vypracovaný postup...
Druhá vzpomínka se váže k 1. spartakiádě v r. 1955. Tam byl pro nejmenší děti text: „Jel Hanzelka se Zikmundem, jeli po Africe, karavanu potkali, z dálky se jí se svou Tatrou vyhnuli.“ ...
Pokud si připomeneme životopis Miroslava Zikmunda, zcela jistě můžeme říci, že vedle dobrodružství na cestách zažil mnohá dobrodružství i v osobním životě, že prošel obdobími, která se biblicky mohou popsat dvěma slovy: „Hosana“ a „Ukřižuj!“
Celý text si přečtěte zde.

Miroslav Zikmund: Je mi devadesát a chystám další cestu

Milan Vodička
16. února 2009
Poprvé jsem vyrazil do světa ještě za války na falešný doklad a první noc strávil ve vězení, vypráví Miroslav Zikmund, který v sobotu oslavil 90 let. Naše cestovatelská legenda má toulání v genech a chystá se na další cestu. U člověka, pro kterého je nejkrásnější četbou atlas, to ani nemůže být jinak.
Miroslav Zikmund ve svém domě ve Zlíně. Právě oslavil 90 let. Prohlédni fotky
Dáme si nejdřív trochu slivovice, říká Miroslav Zikmund, když si sedáme ke stolu u něj doma v knihovně nabité tisíci knih. Za sebou mám medvědí kůži z Kamčatky a před sebou muže, který i v devadesáti působí chlapecky i aristokraticky zároveň.
Skvěle se bavím, protože nádherně vypráví, je pohotový a vtipný. Mluví, jako kdyby psal. Bylo to jedno z nejpříjemnějších interview, jaká jsem kdy vedl. Každá minuta mi působila radost.
* Míváte ještě cestovní horečku?
Ne, toho jsem se už zbavil. Cestování se člověk naučí. Zůstává už jen strach, abyste dojel na letiště včas. Ale to je normální. Tehdy, když jsme odjížděli na velké cesty, to bylo ovšem jiné.
* Nemáte pocit, že to od vás tenkrát bylo skoro drzé, fanfarónské? Dva kluci vyrazí, aby objeli půl světa...
Ale samozřejmě to tak trochu bylo. Ale já jsem byl drzý už předtím.
* Kdy? Předtím byla válka.
Právě. Už za protektorátu jsem měl pocit, že musím taky vypadnout ven. Táhlo mě to. V roce 1943 jsem si opatřil falešný průkaz a vyrazil jsem do Alp. Toužil jsem po nich. Mohli mě tenkrát zatknout a popravit.
Ceelý rozhovor čtěte zde

Zikmund povýšil na rytíře. Má erb

MF DNES 04.02.2009 - MICHAL VERNER - Východní Morava - str. 02
Zlín - Zeměkoule, poutnická hůl a škorně zdobí erb slavného cestovatele Miroslava Zikmunda. Znak dostal včera ve Zlíně od Společnosti za pozitivní přístup k životu. „Povýšili jsme jej do stavu rytířského za zásluhy o genia loci naší země,“ oznámil zástupce sdružení Karel Huněk.V klenotu erbu je modrá růže a ta je symbolem Řádu duševních rytířů založeného společností. Sdružení rytířské tituly uděluje osobnostem, které se podle něj podílejí na tvorbě morálních, kulturních a vědeckých hodnot. „Jen doufám, že si mě teď jako rytíře nebudou spojovat s mým neslavným jmenovcem císařem Zikmundem, který nechal upálit Mistra Jana Husa,“ zasmál se Miroslav Zikmund. Erb vytvořil historik a heraldik Stanislav Hošťálek.
Cestovatel, který se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou navštívil desítky zemí, dostal erb u příležitosti blížícího se jubilea. Čtrnáctého února totiž oslaví devadesáté narozeniny.
Na setkání a besedu s Miroslavem Zikmundem přišel kromě členů Společnosti za pozitivní přístup k životu například Vítězslav Dostál, první Čech, který na jízdním kole objel zeměkouli. A k narozeninám mu popřál také astronom a astrofyzik Jiří Grygar, známý třeba z televizního pořadu Okna vesmíru dokořán. On i ostatní přítomní měli samozřejmě na zkušeného cestovatele i vypravěče řadu dotazů. Při povídání Miroslav Zikmund například zmínil, že původně plánovali s Jiřím Hanzelkou při jejich první cestě překročit datovou hranici. Při jejím překročení se mění podle mezinárodních dohod datum, takže z úterý je rázem středa a naopak.
„Chtěli jsme z Kuby přes Spojené státy odbočit do Japonska. Takže bychom přešli přes datovou hranici, a ztratili jeden den. Jenže do toho vletěla Korejská válka, a my jsme už nedostali víza do USA,“ řekl Zikmund.
„Přispělo k tomu i to, že jsme nadzvihli pokličku přikrývající neplechy amerických obchodníků. V Bolívii jsme viděli, jak přivazují osmiletým dětem na nohy kožené pytle. V nich pak děti tahaly cínovou rudu tak, že se plazily po břiše nevydřevenými slojemi,“ vzpomínal.

Past na rovníku znovu

Cestovatele Miroslava Zikmunda na autogramiádě v Brně málem umačkaly davy lidí
Mediafax.cz Brno - 17. 01. 2009, čtěte celý článek
Několik set lidí se přišlo v sobotu na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně podívat na cestovatelskou legendu Miroslava Zikmunda. Sál, kde probíhala projekce snímků a autogramiáda jeho nové knihy s názvem Past na rovníku – Tajemná Indonésie I., zaplnili návštěvníci do posledního místa. Na desítky z nich se navíc ani nedostalo, zůstaly stát před sálem. „Vydání nové knihy je pro mne renesancí,“ sdělil novinářům už téměř devadesátiletý Miroslav Zikmund, který spolu s Jiřím Hanzelkou procestoval skoro celý svět. „Ta kniha spatřila světlo světa po více než 40 letech, což je takový malý zázrak,“ doplnil.
Kniha Past na rovníku je poslední text, který cestovatelská dvojice napsala. Nebyl nikdy publikován a celý cestovatelský příběh uzavírá. Vypráví o cestě z Cejlonu na sever Sumatry.

Miroslav Zikmund uvádí knihu Past na rovníku

Miroslav Zikmund byl hostem Lucie Výborné v Dopoledním Radiožurnálu dne 9. 12. 2008. Legendární cestovatel a spoluautor mnoha cestopisů nemluvil pouze o své nové knize Past na rovníku, ale vzpomínal i na roky strávené na cestách po různých zemích světa.
Lucie Výborná se během rozhovoru zajímala například i o to, zda se Miroslav Zikmund domnívá, že na světě stále existují neprozkoumané oblasti - takzvané terry incognita. Zda se ocitl někdy v ohrožení života? A jaké jsou Zikmundovy cestovatelské plány na rok 2009?
Záznam celého rozhovoru s Miroslavem Zikmundem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Fotografie ze studia si můžete prohlédnou zde.
Ukázky z knihy Past na rovníku otiskuje deník.cz, reportáž České televize a další informace uvádí ČT24.

Jubilejní zpráva k 10. výročí Klubu H+Z

Karel Pavlištík
Je nás 38 a působíme ve Zlíně od roku 1998 jako občanské sdružení, jehož cílem je využití odkazu inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Přispěli jsme k tomu, že rozsáhlý fond písemností, fotografií, negativů filmů a suvenýrů, které oba cestovatelé, filmaři a publicisté věnovali zlínskému Muzeu jihovýchodní Moravy, je bezpečně uložen v přijatelných prostorových a klimatických podmínkách, a již v roce 1996 byl zpracován tak, že může sloužit badatelské a publikační činnosti i populárně odborné - zejména výstavní prezentaci.
Postupem času se základní fond Archivu H+Z rozrostl o vzácné materiály z cest Eduarda Ingriše a Jana Havlasy. Zlínskému muzeu jej věnovala paní Nina Ingrišová a z Ameriky do Zlína jej uspořádaný přivezli členové našeho klubu Miroslav Zikmund, Petr Horký, Vladimír Kroc a Miroslav Náplava. K uskutečnění této operace výrazně pomohl finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR s osobním interesem tehdejšího ministra Pavla Dostála. Pozoruhodný fond donedávna téměř neznámé cestovatelské trojice manželů Škulinových a Heleny Šťastné-Bübelové věnovala MJVM paní Helena Šťastná a z Nice do Zlína jej přivezli ředitel muzea Ivan Plánka a předseda Klubu H+Z Karel Pavlištík.
Pro širokou veřejnost jsou ve studovně muzea k dispozici vzdělávací PC programy s geografickou tematikou, fonotéka etnické hudby a odborná literatura. Tím byl vytvořen perspektivní základ pro to, aby se archiv H+Z stal studijním a dokumentačním střediskem moderního českého cestovatelství.
V úzké spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy usiluje Klub H+Z o to, aby zejména mladá generace nacházela v duchovním odkazu inženýrů Hanzelky a Zikmunda inspiraci pro úsilí o kvalitní vzdělání a snahu poznávat svět. Pozoruhodných výsledků v tomto směru dosahujeme využíváním cestovatelské expozice při specializované výuce žáků základních, středních a odborných škol s využitím speciálních pracovních listů, jejichž autoři jsou většinou členové Klubu H+Z a finanční prostředky pro jejich vydání opět získává Klub H+Z z dotací. Přispíváme tak rovněž výrazným způsobem k rozsáhlé edukační činnosti MJVM, v níž má zlínské muzeum již víc jak padesát let prestižní postavení v republice.
Zájem o poznávání světa motivuje i mapuje fotosoutěž Klubu H+Z a MJVM s názvem "Co jsme viděli na svých cestách a ostatní přešli" dotovaná cenami a vždy zakončená výstavou vítězných snímků. Podařilo se pro tuto soutěž ustavit mimořádně kvalitní porotu, která si získala u účastníků soutěže značnou prestiž.
Stálá expozice MJVM "S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly" umístěná ve zlínském zámku se stala v uplynulých dvanácti letech předmětem intenzivní popularizační činnosti nejen klubu. Díky tomu se legendární fenomén Hanzelka a Zikmund, odstraněný normalizační mašinérií totalitního režimu z českého kulturního a společenského života, opět do českého kulturního a společenského života vrátil a zůstává v něm pevně zakotven. Tuto skutečnost považuji za nejdůležitější část desetileté bilance Klubu H+Z. Přispěla k tomu řada akcí pořádaných v úzké spolupráci s MJVM Zlín, pro něž jsme ve většině případů pomohli zajistit finanční prostředky z dotací. Myslím, že právě v tuto chvíli je na místě podat alespoň jejich stručný přehled:
Finance
Z dotací Ministerstva kultury ČR a Kulturního fondu města Zlína od roku 2000 Klub H+Z získal celkem 1 210 000 Kč, z darů přibližně 30 000 Kč.
Výstavy
Od roku 1999 se podílel Klub H+Z na 56 akcích, při nichž bylo prezentováno dílo H+Z a dalších cestovatelů, jejichž osobní fondy jsou součástí Archivu H+Z. Akce se konaly v Plzni (2x), v Praze (2x), v Brně (2x), v Bratislavě, Košicích, ale i ve Francii, Německu, Rusku, Indii, Kazachstánu. Další bude v Libyii. Šlo jak o rozsáhlé monografické výstavy pořádané v úzké spolupráci s agenturou PRO PHOTO našich členů Radka Kodery a Přemysla Řepy (H+Z, E. Ingriš) či o výběr z fondu Heleny Šťastné-Bübelové - Černý kontinent, tak o menší tematické putovní výstavy z Cyklu Fotografie z trezoru (Sumatra, Jawa, Japonsko, SSSR) atd.
Přednášky
Přednášek spojených s promítáním filmů H+Z a E. Ingriše se uskutečnilo v ČR i na Slovensku celkem 15.
Ediční činnost
Výsledkem samostatné ediční klubové činnosti jsou tituly Z cestovního deníku H+Z v grafické úpravě Josefa Ruszeláka (vyšly dva díly a třetí díl je připraven k tisku), O životě a díle E. Ingriše, Šestkrát v Africe - k stému výročí narození Stanislava Škuliny, Katalog k výstavě fotografií H+Z z Etiopie ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Soubor pohlednic z Afriky Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, Eduarda Ingriše, Jana Havlasy, Stanislava Škuliny a Heleny Šťastné, Pracovní listy pro školy k návštěvě expozice H+Z v muzeu (3 díly), Katalogy k výstavám fotografií H+Z a E. Ingriše (3x ve spolupráci s agenturou PRO PHOTO).
Archiv poskytl služby více jak 77 badatelům jak pro publikace v tisku, rozhlase, televizi, tak pro knihy, filmy, divadelní hru, seminární, diplomové i doktorské práce. Informace o archivu H+Z jsou publikovány v blogu, který před půl rokem založila a edituje členka Klubu H+Z Mgr. Pešatová.
Lidské zdroje
Zpracování fondu Archivu H+Z obstarává dnes v MJVM v rámci úvazku 1,75 pracovníků MJVM PhDr. Magdalena Preiningerová a Blanka Cekotová.
Převážně z finančních prostředků z dotací získaných Klubem H+Z je hrazena mzda dlouhodobého, navýsost produktivního a spolehlivého brigádníka Františka Zusky, který od roku 2001 prohlédl, očistil, popsal, uložil a připravil pro digitalizaci více než 20 000 negativů z fondu E. Ingriše. Se skenováním, digitalizací, inventurami fotoarchivu H+Z, s popisem a ukládáním fotoarchivu S. Škuliny a Heleny Šťastné pomáhají i další brigádníci.
Poděkovat musíme ekonomce muzea paní Monice Trčalové, která je zárukou, že neuděláme při našich dotačních a jiných finančních aktivitách chybu.
V životě klubu mimořádnou roli hrál a stále hraje ing. Miroslav Zikmund. Účastní se trpělivě a obětavě všech akcí Klubu v roli respektované a atraktivního společenského soliteru, který přitahuje pozornost i sdělovacích prostředků. Ale hlavně v oblasti archivářské etiky, teorie i praxe a především maximálního pracovního nasazení nám nastavuje vysoko laťku. Patří mu za to naše úcta, uznání a dík.

Z toho, co tu bylo uvedeno, je zřejmé, že Klub H+Z plní poslání, které si při svém vzniku určil.

Sluší se tedy ještě poděkovat těm, kdo se o to zasloužili. V prvé řadě je to Muzeum jihovýchodní Moravy, jeho ředitel a jeho pracovníci. S muzeem jsme vpodstatě spojité nádoby - úspěchy i neúspěchy jsou společné. Problémy, které se vyskytují při každé spolupráci, dokážeme řešit efektivně a v pohodě.

Dík a uznání paří za mimořádnou a zasvěcenou vstřícnost statutárnímu městu Zlín zejména jeho primátorům Ing. Daťkovi, Mgr. Úlehlovi, PhDr. Dostálovi a PhDr. Ondrové. Klíčová byla podpora města a tehdejšího Okresního úřadu Zlín při zajišťování vhodné prostory pro umístění archivu, která byla poskytnuta v neuvěřitelné krátkém termínu za aktivní asistence tehdejšího přednosty PhDr. Dostála a šéfa odboru kultury M. Egnera na okresním úřadě a Mgr. Preiningera tehdejšího šéfa odboru kultury Magistrátu města Zlína.

Sympatická je spolupráce s oběma zlínskými gymnázii a s dalšími školami . Ne jinak než jako osvícenou podporu nutno označit morální především však hmotnou podporu Ministerstva kultury ČR, jmenovitě jeho Odboru regionální a národnostní kultury a zejména jeho ředitelky PhDr. Zuzany Malcové a pracovníka tohoto odboru Mgr. Michala Nádvorníka.

Z řad podnikatelů nás podpořili pánové Ing. Miroslav Pagáč, Bořek Procházka, Vladimír Krčma, John Němeček.

V přátelské shodě spolupracujeme s Knihovnou Fr. Bartoše, s Městským divadlem Zlín, se Základní uměleckou školou Zlín, nově s Filharmonií Bohuslava Martinů a našli jsme styčné body i s Filmovým studiem Zlín a s Festivalem filmů pro děti a mládež.

Měli jsme štěstí, že se členy klubu stali lidé, kteří bez zbytečných řečí pracovali, kde bylo potřeba, a protože nás není nějak enormně moc, pracovali na běžných úkolech všichni. Důležité je, že jsme si porozuměli ve strategii i taktice, která byla velice jednoduchá: dělat to, na co máme síly a nehledět na vnější efekty. Nenecháváme se při své práci stresovat megalomanskými ambicemi. Zárukou, že to bude i nadále vycházet, je náš společný „srdeční“ tedy emotivní vztah k tomu, co jsme si stanovili za smysl a cíl našeho usilování.
Doufám, že se mi podařilo při této bilanci na nikoho nezapomnět s poděkováním. Jestli snad ano, omlouvám se, ale nebyl to zlý úmysl. Pokročilý věk hraje v tomto směru zatraceně špatnou roli. Věřím, že v příštích letech se bude Klubu H+Z dařit. Záruku pro tuto víru mám ve Vaší přízni a ochotě kdykoliv přiložit ruku ke společnému dílu. Tak tedy připijme si na zdraví a na dobrý osud Klubu H+Z do dalších let!

Klub H+Z oslavil 10 let

Komorním setkáním členů Klubu H+Z s Marií Šťastnou-Bübelovou v sobotu 4. 10. 2008 v přednáškovém sále Muzea jihovýchodní Moravy, oficiálním představením brožury Šetkrát v Africe věnované Stanislavu Škulinovi, výstavou ze Škulinova cestovatelského odkazu a konečně i promítáním dokumentu z Afriky se Škulinovým komentářem si Klub Hanzelky a Zikmunda připomenul deset let své existence.
Podívejte se na záznam ze setkání členů k 10. výročí založení Klubu H+Z v Magazínu Zlín Televize Zlínsko, který byl premiérově odvysílán 8. 10. 2008. Připravila redaktorka Jana Mádrová.

Světy Eduarda Ingriše

Novoměstská radnice v Praze, občanské sdružení Pro Photo a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně na Novoměstské radnici na Karlově nám. 1 v Praze uspořádaly výstavu fotografií s názvem Světy Eduarda Ingriše.
Přečtěte si více na stránkách Novoměstské radnice, Alternativa TV nebo na stránkách Seaplanet.
Výstava se koná od 17. září do 2. listopadu pod zaštitou J. E. Alberta Efraina Salase Barahony, velvyslance Peruánské republiky v ČR, Pavla Béma, primátora hlavního města Prahy a Jany Černochové, starostky Městské části Praha 2. Uvodní slovo pronesli Nina Ingrišová a Miroslav Zikmund.

Sedmdesátiny Pavla Diase

Muzeum jihovýchodní Moravy připravilo v Kabinetu Alexandra Hackenschmieda výstavu fotografa Pavla Diase u příležitosti jeho sedmdesátých narozenin. Vernisáž zahájí výstavu 11. září 2008 v 17 hodin na chodbě zlínského zámku.

Foto: Petr Novotný

Pavel Dias se narodil v roce 1938 v Brně. Zde vystudoval fotografii na SUPŠ (1958) a pokračoval ve studiu kamery a fotografie na FAMU (1958-1959). Studium přerušil v letech 1959-61, kdy pracoval jako fotograf v barrandovských filmových ateliérech. Po návratu na FAMU (1961) se stal prvním absolventem nově založené specializace umělecká fotografie, obor kamera (1964).

Od založení časopisu Mladý svět (1959) spolupracoval Pavel Dias s redakcí (spolu s L. Neborem, M. Huckem a J. Bartůškem). Časopis se stal první tribunou nedogmatické reportážní fotografie.

V roce 1965 byl Pavel Dias zaměstnán jako metodik v ÚDLUT. Od roku 1964 člen SČSVU a pracuje ve svobodném povolání. Vedle zakázkové časopisecké a reklamní tvorby vytváří významné soubory fotografií: Vesnice - domov (1955-1958), Brno - život města (1956-1964), Zlínské návraty (1958-1998), Slavnosti víry a naděje (1964-1997), Torzo - koncentrační tábory (1963-1995), Panelová klec (1964-1984), Reminiscence na Paříž (1968), Svět koní, svět lidí/Tvář dostihu/Koně – formule 1/1 (1975-1985), Osiřelá sousedství/Židovská Morava/Izrael/Hlubiny paměti.

Pavel Dias v letech 1983-1988 vedl obor fotografie na SUPŠ V Brně. Od roku 1989 působí jako pedagog na katedře fotografie FAMU, kde vychoval řadu úspěšných dokumentaristů. Ve Zlíně vybudoval ateliér reklamní fotografie na IRTMK Vysokého učení technického, nyní Univerzita T. Bati (1997-1999). V roce 2005 se pedagogicky vrací do Zlína na UTB. Je autorem projektů Planeta malého prince a Poselství malých princů, fotografické aktivity dětí nemocných krvetvorbou (1994-1998).