Miroslav Zikmund: Je mi devadesát a chystám další cestu

Milan Vodička
16. února 2009
Poprvé jsem vyrazil do světa ještě za války na falešný doklad a první noc strávil ve vězení, vypráví Miroslav Zikmund, který v sobotu oslavil 90 let. Naše cestovatelská legenda má toulání v genech a chystá se na další cestu. U člověka, pro kterého je nejkrásnější četbou atlas, to ani nemůže být jinak.
Miroslav Zikmund ve svém domě ve Zlíně. Právě oslavil 90 let. Prohlédni fotky
Dáme si nejdřív trochu slivovice, říká Miroslav Zikmund, když si sedáme ke stolu u něj doma v knihovně nabité tisíci knih. Za sebou mám medvědí kůži z Kamčatky a před sebou muže, který i v devadesáti působí chlapecky i aristokraticky zároveň.
Skvěle se bavím, protože nádherně vypráví, je pohotový a vtipný. Mluví, jako kdyby psal. Bylo to jedno z nejpříjemnějších interview, jaká jsem kdy vedl. Každá minuta mi působila radost.
* Míváte ještě cestovní horečku?
Ne, toho jsem se už zbavil. Cestování se člověk naučí. Zůstává už jen strach, abyste dojel na letiště včas. Ale to je normální. Tehdy, když jsme odjížděli na velké cesty, to bylo ovšem jiné.
* Nemáte pocit, že to od vás tenkrát bylo skoro drzé, fanfarónské? Dva kluci vyrazí, aby objeli půl světa...
Ale samozřejmě to tak trochu bylo. Ale já jsem byl drzý už předtím.
* Kdy? Předtím byla válka.
Právě. Už za protektorátu jsem měl pocit, že musím taky vypadnout ven. Táhlo mě to. V roce 1943 jsem si opatřil falešný průkaz a vyrazil jsem do Alp. Toužil jsem po nich. Mohli mě tenkrát zatknout a popravit.
Ceelý rozhovor čtěte zde