Jubilejní zpráva k 10. výročí Klubu H+Z

Karel Pavlištík
Je nás 38 a působíme ve Zlíně od roku 1998 jako občanské sdružení, jehož cílem je využití odkazu inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Přispěli jsme k tomu, že rozsáhlý fond písemností, fotografií, negativů filmů a suvenýrů, které oba cestovatelé, filmaři a publicisté věnovali zlínskému Muzeu jihovýchodní Moravy, je bezpečně uložen v přijatelných prostorových a klimatických podmínkách, a již v roce 1996 byl zpracován tak, že může sloužit badatelské a publikační činnosti i populárně odborné - zejména výstavní prezentaci.
Postupem času se základní fond Archivu H+Z rozrostl o vzácné materiály z cest Eduarda Ingriše a Jana Havlasy. Zlínskému muzeu jej věnovala paní Nina Ingrišová a z Ameriky do Zlína jej uspořádaný přivezli členové našeho klubu Miroslav Zikmund, Petr Horký, Vladimír Kroc a Miroslav Náplava. K uskutečnění této operace výrazně pomohl finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR s osobním interesem tehdejšího ministra Pavla Dostála. Pozoruhodný fond donedávna téměř neznámé cestovatelské trojice manželů Škulinových a Heleny Šťastné-Bübelové věnovala MJVM paní Helena Šťastná a z Nice do Zlína jej přivezli ředitel muzea Ivan Plánka a předseda Klubu H+Z Karel Pavlištík.
Pro širokou veřejnost jsou ve studovně muzea k dispozici vzdělávací PC programy s geografickou tematikou, fonotéka etnické hudby a odborná literatura. Tím byl vytvořen perspektivní základ pro to, aby se archiv H+Z stal studijním a dokumentačním střediskem moderního českého cestovatelství.
V úzké spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy usiluje Klub H+Z o to, aby zejména mladá generace nacházela v duchovním odkazu inženýrů Hanzelky a Zikmunda inspiraci pro úsilí o kvalitní vzdělání a snahu poznávat svět. Pozoruhodných výsledků v tomto směru dosahujeme využíváním cestovatelské expozice při specializované výuce žáků základních, středních a odborných škol s využitím speciálních pracovních listů, jejichž autoři jsou většinou členové Klubu H+Z a finanční prostředky pro jejich vydání opět získává Klub H+Z z dotací. Přispíváme tak rovněž výrazným způsobem k rozsáhlé edukační činnosti MJVM, v níž má zlínské muzeum již víc jak padesát let prestižní postavení v republice.
Zájem o poznávání světa motivuje i mapuje fotosoutěž Klubu H+Z a MJVM s názvem "Co jsme viděli na svých cestách a ostatní přešli" dotovaná cenami a vždy zakončená výstavou vítězných snímků. Podařilo se pro tuto soutěž ustavit mimořádně kvalitní porotu, která si získala u účastníků soutěže značnou prestiž.
Stálá expozice MJVM "S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly" umístěná ve zlínském zámku se stala v uplynulých dvanácti letech předmětem intenzivní popularizační činnosti nejen klubu. Díky tomu se legendární fenomén Hanzelka a Zikmund, odstraněný normalizační mašinérií totalitního režimu z českého kulturního a společenského života, opět do českého kulturního a společenského života vrátil a zůstává v něm pevně zakotven. Tuto skutečnost považuji za nejdůležitější část desetileté bilance Klubu H+Z. Přispěla k tomu řada akcí pořádaných v úzké spolupráci s MJVM Zlín, pro něž jsme ve většině případů pomohli zajistit finanční prostředky z dotací. Myslím, že právě v tuto chvíli je na místě podat alespoň jejich stručný přehled:
Finance
Z dotací Ministerstva kultury ČR a Kulturního fondu města Zlína od roku 2000 Klub H+Z získal celkem 1 210 000 Kč, z darů přibližně 30 000 Kč.
Výstavy
Od roku 1999 se podílel Klub H+Z na 56 akcích, při nichž bylo prezentováno dílo H+Z a dalších cestovatelů, jejichž osobní fondy jsou součástí Archivu H+Z. Akce se konaly v Plzni (2x), v Praze (2x), v Brně (2x), v Bratislavě, Košicích, ale i ve Francii, Německu, Rusku, Indii, Kazachstánu. Další bude v Libyii. Šlo jak o rozsáhlé monografické výstavy pořádané v úzké spolupráci s agenturou PRO PHOTO našich členů Radka Kodery a Přemysla Řepy (H+Z, E. Ingriš) či o výběr z fondu Heleny Šťastné-Bübelové - Černý kontinent, tak o menší tematické putovní výstavy z Cyklu Fotografie z trezoru (Sumatra, Jawa, Japonsko, SSSR) atd.
Přednášky
Přednášek spojených s promítáním filmů H+Z a E. Ingriše se uskutečnilo v ČR i na Slovensku celkem 15.
Ediční činnost
Výsledkem samostatné ediční klubové činnosti jsou tituly Z cestovního deníku H+Z v grafické úpravě Josefa Ruszeláka (vyšly dva díly a třetí díl je připraven k tisku), O životě a díle E. Ingriše, Šestkrát v Africe - k stému výročí narození Stanislava Škuliny, Katalog k výstavě fotografií H+Z z Etiopie ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Soubor pohlednic z Afriky Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, Eduarda Ingriše, Jana Havlasy, Stanislava Škuliny a Heleny Šťastné, Pracovní listy pro školy k návštěvě expozice H+Z v muzeu (3 díly), Katalogy k výstavám fotografií H+Z a E. Ingriše (3x ve spolupráci s agenturou PRO PHOTO).
Archiv poskytl služby více jak 77 badatelům jak pro publikace v tisku, rozhlase, televizi, tak pro knihy, filmy, divadelní hru, seminární, diplomové i doktorské práce. Informace o archivu H+Z jsou publikovány v blogu, který před půl rokem založila a edituje členka Klubu H+Z Mgr. Pešatová.
Lidské zdroje
Zpracování fondu Archivu H+Z obstarává dnes v MJVM v rámci úvazku 1,75 pracovníků MJVM PhDr. Magdalena Preiningerová a Blanka Cekotová.
Převážně z finančních prostředků z dotací získaných Klubem H+Z je hrazena mzda dlouhodobého, navýsost produktivního a spolehlivého brigádníka Františka Zusky, který od roku 2001 prohlédl, očistil, popsal, uložil a připravil pro digitalizaci více než 20 000 negativů z fondu E. Ingriše. Se skenováním, digitalizací, inventurami fotoarchivu H+Z, s popisem a ukládáním fotoarchivu S. Škuliny a Heleny Šťastné pomáhají i další brigádníci.
Poděkovat musíme ekonomce muzea paní Monice Trčalové, která je zárukou, že neuděláme při našich dotačních a jiných finančních aktivitách chybu.
V životě klubu mimořádnou roli hrál a stále hraje ing. Miroslav Zikmund. Účastní se trpělivě a obětavě všech akcí Klubu v roli respektované a atraktivního společenského soliteru, který přitahuje pozornost i sdělovacích prostředků. Ale hlavně v oblasti archivářské etiky, teorie i praxe a především maximálního pracovního nasazení nám nastavuje vysoko laťku. Patří mu za to naše úcta, uznání a dík.

Z toho, co tu bylo uvedeno, je zřejmé, že Klub H+Z plní poslání, které si při svém vzniku určil.

Sluší se tedy ještě poděkovat těm, kdo se o to zasloužili. V prvé řadě je to Muzeum jihovýchodní Moravy, jeho ředitel a jeho pracovníci. S muzeem jsme vpodstatě spojité nádoby - úspěchy i neúspěchy jsou společné. Problémy, které se vyskytují při každé spolupráci, dokážeme řešit efektivně a v pohodě.

Dík a uznání paří za mimořádnou a zasvěcenou vstřícnost statutárnímu městu Zlín zejména jeho primátorům Ing. Daťkovi, Mgr. Úlehlovi, PhDr. Dostálovi a PhDr. Ondrové. Klíčová byla podpora města a tehdejšího Okresního úřadu Zlín při zajišťování vhodné prostory pro umístění archivu, která byla poskytnuta v neuvěřitelné krátkém termínu za aktivní asistence tehdejšího přednosty PhDr. Dostála a šéfa odboru kultury M. Egnera na okresním úřadě a Mgr. Preiningera tehdejšího šéfa odboru kultury Magistrátu města Zlína.

Sympatická je spolupráce s oběma zlínskými gymnázii a s dalšími školami . Ne jinak než jako osvícenou podporu nutno označit morální především však hmotnou podporu Ministerstva kultury ČR, jmenovitě jeho Odboru regionální a národnostní kultury a zejména jeho ředitelky PhDr. Zuzany Malcové a pracovníka tohoto odboru Mgr. Michala Nádvorníka.

Z řad podnikatelů nás podpořili pánové Ing. Miroslav Pagáč, Bořek Procházka, Vladimír Krčma, John Němeček.

V přátelské shodě spolupracujeme s Knihovnou Fr. Bartoše, s Městským divadlem Zlín, se Základní uměleckou školou Zlín, nově s Filharmonií Bohuslava Martinů a našli jsme styčné body i s Filmovým studiem Zlín a s Festivalem filmů pro děti a mládež.

Měli jsme štěstí, že se členy klubu stali lidé, kteří bez zbytečných řečí pracovali, kde bylo potřeba, a protože nás není nějak enormně moc, pracovali na běžných úkolech všichni. Důležité je, že jsme si porozuměli ve strategii i taktice, která byla velice jednoduchá: dělat to, na co máme síly a nehledět na vnější efekty. Nenecháváme se při své práci stresovat megalomanskými ambicemi. Zárukou, že to bude i nadále vycházet, je náš společný „srdeční“ tedy emotivní vztah k tomu, co jsme si stanovili za smysl a cíl našeho usilování.
Doufám, že se mi podařilo při této bilanci na nikoho nezapomnět s poděkováním. Jestli snad ano, omlouvám se, ale nebyl to zlý úmysl. Pokročilý věk hraje v tomto směru zatraceně špatnou roli. Věřím, že v příštích letech se bude Klubu H+Z dařit. Záruku pro tuto víru mám ve Vaší přízni a ochotě kdykoliv přiložit ruku ke společnému dílu. Tak tedy připijme si na zdraví a na dobrý osud Klubu H+Z do dalších let!