Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka vyrazili před 65 lety ve voze Tatra 87 na cestu kolem světa

23. 4. 2012, Zdeňka Hanáková, ihned.cz Před 65 lety, 22. dubna 1947, vyjeli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund na svou první cestu do Afriky a Latinské Ameriky. Vrátili se v roce 1950. Oba museli projevit velkou houževnatost. Deset fotografií zde.

FESTIVAL NEZNÁMÁ ZEMĚ 2012

XVI. ročník festivalu cestování, sbližování a poznávání kultur, pořadatel: Camera Incognita za finanční podpory statutárního města Zlína, Petr Horký a Miroslav Náplava

16. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
Miroslav Zikmund a Miroslav Náplava: Legenda H+Z – fenomén českého cestopisu
Legendární cestovatel s editorem dvousvazkového výboru z díla Hanzelky a Zikmunda o společné práci a nečekaných odhaleních.

Galerie Art&Books, Areál Svitu, budova č. 12 ve 20.30 hodin
Lubomír Pospěch – Krajinou Bílých Karpat
Všude dobře, doma nejlépe, praví jedno cestovatelské pořekadlo. Ano, i doma je co obdivovat! Fotografický návrat na jedno z nejmagičtějších míst naší vlasti. Beseda a uvedení výstavy velkoformátových fotografií.

17. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 16 hodin
Cestovatelský biograf: Obřezané (režie: Miroslav Hrdý, 40min)
Dokument o krvavé tradici ženské obřízky v Africe.

Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Tomášov, foyer v 16 hodin
Fotografie z cest (vernisáž výstavy)

Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
Lenka Klicperová – Afghánistán, Irák, Kurdistán…
Křehká šéfredaktorka magazínu Lidé a Země jezdí do zemí, do kterých se bojí vypravit i otrlí muži. Dech beroucí vyprávění.

CAfé R 21 – Baťův mrakodrap od 20.30 hodin
Linda Vrátničková – Kouzelná Sýrie
Povídaní zkušené cestovatelky o nádherné zemi momentálně zmítané nepokoji. Kde je pravda a jak moc věřit zpravodajským médiím?

18. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 16 hodin
Cestovatelský biograf: Trabantem Hedvábnou stezkou (Režie Dan Přibáň, Dana Zlatohlávková, 57 min)

Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
Petr Vít: S kytarou v Kolumbii
Brilantní koncertní kytarista studoval několik let flamencovou kytaru ve Španělsku a divoké Kolumbii. Jedinečná šance poslechnout si vyprávění o životě v Jižní Americe i jeho mistrovskou hru.

Galerie Art&Books, Areál Svitu, budova č. 12 ve 20.30 hodin
Michal Vičar: Embéčkem kolem světa
„Motonomádská“ lahůdka festivalu! Čtyřicet let stará Škoda 1000 MB dobyla svět! Zábavný i poutavý příběh embéčka, které se dvěma mladými dobrodruhy na palubě projelo svět. Uvedení knihy a dokumentu, autogramiáda.

19. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 16 hodin
Cestovatelský biograf: Je-li kde na světě ráj (režie: Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Jaroslav Novotný, 79min)
Celovečerní film z Kašmíru natočili pánové H+Z ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Novotným. Do kin byl uveden v roce 1961.

Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
Alexandr Pospěch – Světový objev na Borneu
Bomba! První beseda v ČR po návratu účastníka mezinárodní zoologické expedice na Borneo, kde se mu podařilo vyfotografovat opici považovanou za vyhynulou.

CAfé R 21 – Baťův mrakodrap od 20.30 hodin
Michal Kubát – Unikátní přelet horkovzdušným balonem nad Tatrami
Beseda se zkušeným pilotem, který po dvou letech plánování přeletěl nad Nízkými i Vysokými Tatrami. A to není zdaleka všechno…

22. dubna 2012
náměstí Míru, start ve 14 hodin
Pohodová vyjížďka s Neznámou zemí, Cykloturistikou a třeba i s Jiřím Grygarem
Cílem je poutní místo Malenisko s křížovou cestou a krásným kostelem. Trasa má dohromady 31 km. Přidáte se?

Alternativa – kulturní institut v 19.30 hodin
Jiří Grygar a Slávka Chrpová: Na kole v Polynésii
Světoznámý astrofyzik, neúnavný popularizátor vědy a vášnivý cyklista Dr. Jiří Grygar společně se šéfredaktorkou magazínu Cykloturistika podnikli pozoruhodnou výpravu k protinožcům. Co tam hledali a co našli?

23. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut od 10 do 18 hodin
Motonomádi 2012: projekce soutěžních dokumentů filmové soutěže festivalu

Multikino Golden Apple Cinema v 18.00 hodin
Trabantem napříč Afrikou – strhující celovečerní roadmovie, držitel Grand Prix Motonomádi 2011. Po projekci beseda s režisérem a organizátorem expedice Danem Přibáněm o připravované „trabantí“ expedici do Jižní Ameriky. Jedinečná příležitost prožít africké dobrodružství na velkém plátně!.

24. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut od 10 do 18 hodin

Motonomádi 2012: projekce soutěžních dokumentů filmové soutěže festivalu

náměstí Míru od 14 hodin
Motonomádi 2012: Stavba mongolské jurty
Přijďte se osobně seznámit se stavbou obytného stanu asijských kočovníků, ve kterém bude probíhat projekce filmů soutěže Motonomádi.

Baťův mrakodrap – expozice 2. etáže, Třída T. Bati 21, Zlín, v 18 hodin
Petr Horký a Miroslav Náplava: Albánie – kráska se špatnou pověstí
Zlínská premiéra dokumentu, který vznikal v průběhu šesti let a uvedení cestopisu. Proč jej autoři odkládali celé dva roky? Povídání bude doplněno netradičním scénickým čtením.

CAfé R 21 – Baťův mrakodrap od 20.30 hodin
Eva Šlosarčíková a Ladislav Cigánek: Kuba – Jamon i Queso
Dva mladí cestovatelé nedlouho po návratu z ostrova „svobody“ povypráví o čerstvých zážitcích z Karibiku.

25. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 16 hodin
Cestovatelský biograf: Návrat na Rapa Nui (Režie Steve Lichtag, 30min)
Slavný český inženýr Pavel Pavel se vrací zbavit stínu Thora Heyerdahla na ostrov, kde se mu podařilo vyvrátit mýtus a rozhýbat sochy Moai...

Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
KONCERT ZUŠ Jižní svahy Zlín: Uchem po mapě světa aneb jak letos putovali žáci s hudbou po všech končinách světa a setkali se přitom s cestovatelem Eduardem Ingrišem. Hudební vystoupení dokreslí obrazová projekce.

Koncert na náměstí Míru ve Zlíně od 18 hodin
UKULELE ORCHESTRA JAKO BRNO a ČANKIŠOU
Dvojitý nářez hudby! Strhující parta hrající na exotické ukulele předvede nečekané a následné etnotornádo písní lidu Čanki probudí i kamenné sochy na náměstí. Tanec a vstup zdarma! Občerstvení zajištěno.

26. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 16 hodin
Cestovatelský biograf: Ingriš, Eduard Ingriš! (režie: Petr Horký, 50min)
Osudy českého skladatele, cestovatele a světoběžníka, který na balsovém voru přeplul Pacifik.

Alternativa – kulturní institut v 18 hodin
Zdeněk a Michal Thomovi: Manang po třiceti letech
Manang je horská vesnice v Nepálu pod masivem Annapúrny, v níž fotograf Zdeněk Thoma, jako jeden z prvních cizinců, strávil v roce 1979 řadu dní. Po třiceti letech se do Manangu vydal jeho syn Michal s balíkem dnes už historických fotografií. Vznikl ojedinělý srovnávací dokument, který už byl vystavován v Káthmándú a nyní je natrvalo umístěn přímo v Manangu. V rámci večera bude Zdeňku Thomovi udělena festivalová cena Kantuta za celoživotní přínos pro poznávání a sbližování kultur.

27. dubna 2012
Alternativa – kulturní institut v 18.00 hodin
Miroslav Hrdý: Výpravy za dobrodružstvím - Z Antarktidy do Jihoafrické republiky za žraloky
Filmař a fotograf, držitel mnoha cen ze všemožných festivalů, představí své nejzajímavější projekty.

Doprovodné akce:
PROJEKCE NA NÁMĚSTÍ MÍRU
25. - 27. dubna 2012 12 - 17 hodin
Veřejná projekce soutěžních dokumentů přehlídky MOTONOMÁDI v mongolské jurtě, tradičním obydlí kočovných pastevců. Motonomádi je soutěž filmů o cestování světem vším, co má kola a motor: auta, motorky, letadla…

Výstavy fotografií:
Alternativa – kulturní institut (2. – 28. 4 2012)
Lidé a země ve fotografii - výstava k jubilejnímu šedesátému ročníku cestopisného magazínu
Manang po třiceti letech - unikátní výstava fotografií Zdeňka a Michala Thomových

OC Centro Zlín-Malenovice (17. 4 – 8. 5 2012)
Mokrý vesmír – kolekce velkoplošných, strhujících fotografií podmořského světa Richarda Jaroňka a Martina Procházky

Galerie ART & BOOKS – areál Svitu, budova č. 12, (16.- 28. 4 2012)
Lubomír Pospěch – Krajinou Bílých Karpat

Blíží se konec světa?

Otto Horský, 5. 4. 2012
Začátkem tohoto roku jsem se zúčastnil spolu s MUDr. Hanou Zelenkovou, CSc, první ženou v Evropě, která byla zvolena prezidentkou Evropské společnosti estetické dermatologie, členkou Klubu H+Z, 8 světového kongresu pro kosmetickou dermatologii v Cancúnu. Jako přírodovědec a zvědavý člověk, můj zájem se po skončení kongresu soustředil na dva hlavní okruhy, a to, proč tak náhle zcela zmizela Mayská civilizace a za druhé, jestli bude 21 prosince 2012 konec světa, což bylo vyčteno z Mayského kalendáře. Protože důležitější je v daném okamžiku ten konec světa, což by znamenalo i konec našeho klubu, v tomto krátkém sdělení se soustředím pouze na tuto otázku.
Jak mi sdělil Mayský indián, doprovázející nás na jeden ze sedmi novodobých divů světa, Chichen Itzá a dokonale znalý problematiky, Mayové přece nemluví nikde o konci světa. Je to pouze výmysl chtivých sdělovacích prostředků, toužících po senzaci. Tvrdí ale, že jsme na počátku nové epochy lidstva, v níž se všechno změní na evoluční cestě k dosažení vyšší dokonalosti a úrovně lidského ducha. Není ale pochyb o tom, jak tedy on tvrdil, že nastanou i jisté fyzické změny naší planety Země.
Mayská civilizace bezesporu patří mezi nejzajímavější ve známé historii země. Jsou doloženy historické památky z let 400 př.n.l. Skutečný původ Mayů se však dle jejich názoru datuje o mnohá tisíciletí dříve. Tvrdí, že oni jsou ti, co přežili kataklyzma Atlantidy a jsou tedy přímými pokračovateli této dávné vyspělé kultury.
Mezi léty 300 až 900 n.l. dosáhla Mayská kultura svého vrcholu. Podle tehdejších měřítek tato civilizace přešla do moderní doby. Měli hieroglyfické písmo, velké znalosti v astronomii a matematice, dokázali postavit velmi impozantní stavby. To všechno však bylo někdy ke konci prvního tisíciletí n.l.převráceno vniveč, když z neznámých důvodů a zcela náhle tato vyspělá civilizace beze stopy zmizela. Mayská města byla opuštěna a džungle je postupně zcela pohltila. Pověstem mezi indiány o velkých městech utopených v džungli nikdo nevěřil a byla proto objevena až po mnoha staletích. Stala se tak jediným přímým svědectvím o vysoké vyspělosti mayské kultury, neboť psané záznamy úspěšní konkistadoři ve snaze zcela ovládnout zemi, tyto zničili. Před řáděním španělských dobyvatelů a jezuitským obracením indiánů na víru na počátku 16. století se podařilo zachránit pouze tři kodexy, a to Corteziánský (Madridský), Pereziánský (Pařížský) a Drážďanský.
Matematické znalosti Mayů byly pozoruhodné. Pro své výpočty používali dvacítkovou soustavu, vedle ní však měli ještě druhý početní systém deseti číslic. Znali i nulu dříve, než se do Evropy dostala z Indie. Na dvacítkovém systému je založený neuvěřitelně přesný mayský kalendář, srovnatelný přesností s hodnotami určenými dnes pomocí nejmodernějších přístrojů. Např. synodický oběh Venuše, tedy dobu, která uběhne mezi dvěma stejnými fázemi se Sluncem, vypočítali Mayové na 584 dnů, v současné době byl stanoven na 583,92 dnů. Přesnost tedy naprosto neuvěřitelná.
Svými krátkými i nejdelšími cykly vyjadřuje mayský kalendář jednoduchý závěr vyvozený z pozorování dějů na Zemi a ve vesmíru, v naší galaxii. Každý cyklus se podle nich uzavře a započne nový, založený na obdobném principu, stejně jako den a noc, sucho a déšť, zrození a smrt. Mayský kalendář je soustava tří časových schémat. Občanský rok o 365 dnech nazývali haab. Čtvrtden, o který jeden rok nesouhlasí s celým číslem 365, řešili Mayové hned při zápisu data uvedením příslušné opravy. Posvátný rok o 260 dnech nazývali tzolkin. Podle něho se určoval plán rituálů.. Každý den života byl určený kombinací obou kalendářů a stejný den se tak opakoval vždy až po 52 letech. Po 52 letech se pak konaly slavnosti obnovy, ohňové slavnosti, kdy se Mayové loučili se vším starým, vítali nově zrozené Slunce a stavěli nové stavby na místě těch původních, spálených.
Mayští učenci vyvodili někdy v devátém století n.l. na základě hlubokého studia vesmíru a starých mayských kalendářů, že v roce 1475 začal na Zemi nový cyklus, který potrvá 520 let a skončí na jaře roku 1995. To že bude počátek nové epochy Itzá, tedy počátek věku moudrostí a konec temna, který jim způsobí po roce 1475 nějací dobyvatelé. To se pak skutečně stalo. V roce 1492 Kolumbus objevil Ameriku a v roce 1519 si Cortéz podmanil Mexiko. Nastala doba útisku a temna. Mayové také prorokovali, že mezi následnými léty 1995 až 2012 lidstvo získá světlo poznání přímo ze středu naší galaxie. Tato jejich vize nevycházela ze znalostí naší planety, ale ze znalostí středu galaxie, s níž prý byli v kontaktu. Proto jejich časové cykly nemají lidský rozměr. Není z této předpovědi vidět zřejmý soulad s obrovským rozvojem vědy a techniky v posledních dvou desetiletích? Internet, mobilní telefony, facebook, moderní technologie pronikající každým dnem do našeho života. Podle Mayú tyto znalosti nás připraví na skutečný přechod do věku Itzá, který začne rokem 2012.
Lidstvo již zažilo několik uzavřených dlouhodobých cyklů. Jedním z nich byla civilizace Atlantis, která skončila v propadlišti dějin zmizením celého kontinentu. Jejich znalosti dle Mayú přešly do oblasti Mexického zálivu, nebyly tedy ztraceny, což je vysvětlením vysoké úrovně Olmécké kultury, která předcházela Mayskou. Nebyla však jen Atlantida, existovaly ještě před ní tři další dějinné cykly, v nichž existovaly vysoce vyspělé civilizace. I tyto však nenávratně a beze stopy zmizely. Nyní se nacházíme v dalším dějinném cyklu, který končí v prosinci 2012. Co bude potom?
Tolik tedy k určitému objasnění cyklických údobí dějin, v nichž tok událostí mohlo lidstvo jen stěží ovlivnit a již vůbec ne změnit. Mayové si to představují jako řeku, do níž jsme všichni vstoupili. Nikdo neví, kam nás její proud odnese. Bráníme se tomuto proudu, nebo se necháme volně unášet? Mayové však tvrdí, že mezi námi jsou již jedinci, kteří rozumí tomuto toku a žijí v harmonii se Zemí a s Vesmírem. Ti budou naším světlem, které nás od počátku nového cyklu povede ke spirituální dokonalosti a k harmonickému soužití s přírodou. Mayové tedy nemluví o konci světa, ale o evoluční transformaci lidstva k vyšší dokonalosti.
Jsme na konci tzv. nočního cyklu, který byl započat v roce 3113 př.n.l. a má trvat 5125 let. Končí tedy v roce 2012. Ve stejnou dobu končí také 52-letý cyklus a kulminuje tzv. galaktický den, trvající 26 000 let. Jak dlouhodbé, tak krátkodobé cykly kulminují ve stejném roce. Podle Mayů, ale i podle jiných kultur, nacházíme se na počátku velkých změn, možná i chaosu, které povedou ke změně ve vývoji vědomí a k bezprecedentní změně člověka jako takového. Lidstvo si uvědomí, že jsme všichni integrální součástí jediného organismu, v pevném spojeni se Zemí, se vším živým i neživým, s naším sluncem a s naší galaxií. Od roku 2012 budou všechny vztahy založeny na toleranci a flexibilitě řešení problémů, protože všichni se budou cítit integrální součástí jediného živoucího organismu. Nastane doba míru a harmonie. Tedy žádný konec světa, ale spíše jde o optimistickou naději na konec ryze materialistické orientace a dosažení rovnováhy materiálního a duchovního života. Kéž by tomu tak bylo. Ale zde již předpovědi mají nádech iluzorní fantazie, něčeho nereálného, čeho jen stěží lze dosáhnout, protože by to znamenalo totální vnitřní transformaci člověka. Pokud by ale celý nový cyklus měl trvat dalších 5125 let, pak určitě máme šanci toho dosáhnout.

 

 

 

1 – Autor článku s Dr. Zelenkovou před hrobkou velkého kněze v Chichen Itza

2 –Otto Horský před astronomickou observatoří v Chichen Itza

3 – Doktorka Zelenková před velkou pyramidou Kukulkána v Chichen Itza

4 – Náš průvodce vysvětluje historii mayského města Tulum.

5 – Průvodce vysvětluje čarami v písku numerickou soustavu

6 – Ruiny v XCARET jsou místy porostlé bujnou tropickou vegetací

7 – Typické oblečení mayského indiána

 

Je tady ráj, já chci být May

Ing. Otto Horský, člen klubu, byl v den 93. narozenin Miroslava Zikmunda hostem Českého rozhlasu Ostrava. V pořadu, ve kterém se hovoří o vodě, zazněly i blahopřání Miroslavu Zikmundovi. Více zde.

XXV. výroční členské schůze KLUBU H+Z

PhDr. Karel Pavlištík, část zápisu ze dne konání 27. 1. 2012 Přijetí nových členů Klubu H+Z Předseda informoval o nových přihláškách za členy Klubu H+Z v celkovém počtu 7 (Dušan Bačo, Karel Devátý, Mgr. Ivo Máčel, Aleš Vašíček, Ing. Mgr. Jan Žižka, Eva Žižková a Ing. Petr Malinský). Předloženy ke schválení členské schůzi boudou ty návrhy s osobní účastí, tj. celkem 5 a představil pana Karla Devátého, pana Ivo Máčela, pana Petra Malinského a paní Evu a pana Jana Žižkovi. Další 2 návrhy (pan Bača a Vašíček) budou projednány za jejich účasti na dalším zasedání členské schůze. Předseda klubu informoval, že před projednáním tohoto bodu má sdružení celkem 59 členů. Nikdo z přítomných neměl žádné dotazy či náměty vůči přijímaným členům sdružení. Po projednání tohoto bodu předseda klubu konstatoval, že nyní má klub celkem 64 členů a s novými členy je na výroční schůzi přítomno 49 členů klubu s právem hlasovat. Předseda přečetl výroční zprávu o činnosti Klubu H+Z za rok 2011. Sdělil, že tato výroční zpráva bude přílohou k zápisu z této členské schůze a její originál bude založen se zápisem. V závěru zprávy poděkoval předseda klubu jak organizacím, které finanční podpořily Klubu H+Z tak konkrétním osobám. Předseda klubu také uvedl akce, které budou probíhat ve spolupráci Klubu H+Z a MJVM v roce 2012 a také informoval o začlenění expozice H+Z do nových prostor zrekonstruované budovy v Baťově areálu. Současná expozice bude uzavřena dne 6.2.2012 (po 17 letech) a otevřena má být v nové budově č. 14 dne 30.10.2012. V rámci diskuse informoval Mgr. Ivo Máčel o propagaci odkazu cestovatelů H+Z na Blanensku. Informoval o besedách ve školách v rámci „Akce H+Z“, která probíhá od října roku 2011. Mgr. Petr Horký poděkoval za vydání 2.sazku Legendy H+Z, která dle jeho názoru je velmi zdařila a požádal předsedu Klubu H+Z o uvedení konkrétní jmen do výroční zprávy takto: V různých rolích (autor-Ing. M. Zikmund, editor-Ing. M. Náplava, pramenný servis – PhDr. M. Preiningerová, B. Cekotová) přispěli členové Klubu k zavržení úspěšného projektu vydáním druhého svazku knižného souboru Legenda H+Z Fenomén českého cestopisu, vydaného koncem roku nakladatelstvím JOTA. Předseda souhlasil a bude do výroční zprávy doplněno. PhDr. Antonín Sobek, ředitel MJVM Zlín a místopředseda Klubu H+Z informoval podrobně o přípravě stěhování MJVM Zlín v roce 2011 a popsal průběh realizace stěhování v roce 2012 do tzv. 14/15 Baťova institutu. Práce byla a bude velmi náročná. Budou zde vybudovány nové expozice již pro současnou a budoucí náročnou generaci, která využívá jiné technologie komunikace a získávání informací. Přečetl číselné vyjádření ploch, které má Expozice H+Z nyní (610m2) a které bude mít v nových prostorech (1.638m2)a zázemí (4.000m2). V rámci diskuse popsala PhDr. Magdalena Preiningerová, jak bude Expozice H+Z vypadat (panely, fotografie, texty, vitríny, automobil atd.), co do ní bylo vybráno. Cílem všech je opět zrealizovat velmi kvalitní, odbornou a poutavou expozici o cestovatelích H+Z, tak aby bylo využito co nejvíce materiálu a „žila“ dalších několik desítek let. Současná výstava na MJVM Zlín existovala 17 let. V rámci diskuse se k danému tématu vyjádřil Ludvík Pavlištík, PhDr. Ivan Plánka, Mgr. Michal Nádvorník, Mgr. Ivo Máčel, Mgr. Petr Horký, PhDr. Magdalena Preiningerová, JUDr. Josef Holcman, MUDr. Marie Macalíková, Ing. Miroslav Zikmund, PhDr. Karel Pavlištík a další. Závěrem předseda požádal přítomné členy, aby po ukončení schůze uctili památku v loni zemřelého Jiřího Chaloupky, který provázel Ing. Zikmunda po Austrálii. Rovněž proběhlo rozloučení se současnou expozicí „S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly“. Ve svém vystoupení při rozloučení s expozicí předseda Klubu s poděkováním připomněl přínos těch, kdo ke vzniku expozice před 17. lety výrazně přispěli.

Objekty zlínského muzea přivítaly loni rekordní počet návštěvníků

Blanka Kovandová, 18. 1. 2012, P. R. MJVM ve Zlíně
Úspěšný rok má za sebou Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, pod jehož správu spadá kromě prostor na zlínském zámku také Obuvnické muzeum, Hrad a Hájenka v Malenovicích, Národní kulturní památník Ploština a Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích.
„Ve všech zmíněných objektech jsme zaznamenali zvýšený počet návštěvníků, což nás velmi těší. Udělali jsme pro to maximum – zlepšili jsme komunikaci s návštěvníky, zavedli jsme například komentované prohlídky expozic a výstav, zvýhodněné sdružené vstupné do více objektů, někde jsme upravili otevírací dobu a intenzívně jsme se věnovali propagaci našich akcí,“ vypočetl ředitel MJVM Antonín Sobek.
Celkem objekty pod správou MJVM prošlo loni 58 560 návštěvníků, což je o 7 173 více, než v roce 2010. Z tohoto počtu nejvíc z nich 20 064 zamířilo do Obuvnického muzea.
Největší nárůst návštěvnosti loni zaznamenal hrad a hájenka v Malenovicích. Hrad si loni prohlédlo 10 143 lidí, pro srovnání v roce 2010 to bylo 6 597 návštěvníků. Přilehlou hájenku s unikátní expozicí Dřevo, proutí, sláma loni navštívilo 2 681 příchozích, přitom o rok dříve jich bylo 837.

Útěk z Československa mu úplně změnil život

Silvie Špryňarová, Rychnovský deník
Týniště nad Orlicí - Byl uznávaným vědcem a českým průkopníkem v oblasti studia vývoje skalních maleb původních australských obyvatel. George Chaloupka byl mužem, který žil tak trochu jiný život. Ve věku 79 let, v úterý 18. října však zemřel. V jeho rodném Týništi nad Orlicí na něj nezapomenou.
Naposledy Jiřího viděli před sedmi lety, když přijel na školní sraz. „Byl to velmi čilý a aktivní pán. Přestože již měl důchodový věk, neřekli byste to. Uměl výtečně používat moderní technologie a rozhodně nemohl být srovnáván s našimi důchodci,” vzpomíná Libor Koldinský, který tehdy měl možnost na srazu George Chaloupku potkal a mluvit s ním.
Nejvíce vzpomínek však mají na známého vědce jeho spolužáci. „Znal jsem ho od jeho čtyř let. Byl to úžasný člověk. V šestnácti se odhodlal a přes Německo emigroval. Rok ale strávil v lágru a až teprve potom se dostal do Austrálie,” říká Jaroslav Malý, který byl s Jiřím neustále v kontaktu.
„Nenáviděl komunisty. Zachovali se k němu a jeho rodině strašně. Vystěhovali je a jeho maminka poté zemřela. On byl zapálený Skaut a přírodu miloval,” vypráví Malý.
Když se však dostal do Austrálie, neměl to lehké. Nejprve pracoval u nákladních lodí. „Musel tvrdit, že je mu 18 let, jinak by ho nezaměstnali. Pak měl štěstí. Jedna společnost chtěla stavět přehradu a potřebovala zmapovat vodoteče. Jiří se do toho pustil a tak narazil na první skalní malby,” popisuje začátky Malý.
Následně se jeho životní dráha začala odvíjet jiným směrem a stal se z něj přední odborník na skalní malby původních obyvatel zejména domorodců z území Kakadu.
Na rodné Týniště nikdy nezanevřel a po převratu ho několikrát navštívil. Když přijel poprvé nikdo ho nemohl prý poznat. „Měl vousy do půl pasu,” směje se Malý. To Jiřímu také zůstalo.
George Chaloupka bude pohřben v Darwinu, avšak polovina jeho popela bude převezena do rodinné hrobky v Týništi. „To bylo jeho výslovné přání,” dodal Malý.

JIŘÍ (GEORGE) CHALOUPKA
* 6. září 1932, Týniště n. Orlicí
† 18. října 2011, Darwin, Austrálie
• Významný vědec, český průkopník v oblasti studia vývoje skalních maleb původních australských obyvatel.
• V Týništi nad Orlicí žil až do svých 16 let, kdy emigroval. Měl dva bratry, mladší bohužel již zemřel, starší se dostal také za ním do Austrálie, vystudoval práva a stále v zemi žije.
• Do Austrálie emigroval v roce 1948, ihned po převzetí moci komunisty. Tehdy mu bylo 16 let a po ročním pobytu v „lágru” se dostal do Austrálie.
• V roce 1973 se stal ředitelem národopisného muzea. Posléze po odchodu do důchodu byl jmenován emeritním ředitelem a měl do instituce neustále volný přístup.

Cestovatelská expozice H+Z v muzeu jen do konce ledna

3. 1. 2012, Blanka Kovandová, P. R. MJVM ve Zlíně, p. o.
Již jen do konce ledna bude k vidění ve výstavních prostorách Muzea jihovýchodní Moravy na zlínském zámku stálá expozice S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. Unikátní předměty z archívu slavné cestovatelské dvojice pak na nějaký čas zmizí veřejnosti z očí a objeví se v nové podobě až ve 14. budově továrního areálu, jako součást 14I15 BAŤOVA INSTITUTU.
Návštěvníkům se tak v prvním měsíci roku 2012 nabízí poslední příležitost prohlédnout si naposled pozoruhodnou expozici ve stávající podobě – tak, jak ji v roce 1996 uvedli do života její autoři – etnograf Karel Pavlištík, výtvarník Ladislav Včelař a cestovatel Miroslav Zikmund. Je dobré si připomenout, že rozsáhlý archív a sbírky, které zlínskému muzeu oba cestovatelé v roce 1995 věnovali, jsou zcela unikátní a patří ke skutečným pokladům, kterými se Zlín může chlubit i za hranicemi Česka.
Foto: archiv H+Z
„V expozici jsou vedle osobních dokladů a údajů i některé součásti výstroje, ukázky ze sbírky cizokrajných mincí a poštovních známek. Jsou tu mimo jiné upomínky na pobyt v osadě ekvádorských lovců lebek, státní vlajka, kterou Jiří Hanzelka vztyčil na vrcholu Kilimandžára, i střevíce, v nichž výstup k vrcholu nejvyšší hory Afriky absolvoval ing. Zikmund. Kůže medvěda – dar proslulého sibiřského lovce, samizdatové vydání knihy Cejlon, ráj bez andělů, cizojazyčná vydání cestopisů i ukázka vydání těsnopisem a slepeckým písmem a další unikáty. Malou galerii tu má ilustrátor knih H+Z František Přikryl. Součástí expozice je i promítání proslulé filmové reportáže Zrození sopky a vstupní audiovizuální program,“ pozval k poslední možné návštěvě expozice na zlínském zámku etnograf Karel Pavlištík a dodal: „Expozice neodsunula životní dílo inženýrů Hanzelky a Zikmunda do oblasti vzpomínek. Naopak. Postavila je před oči jako živou výzvu k následování jejich mužné odvahy, cílevědomé práce, věrného přátelství a mladé touhy poznat svět.“