Lampionové průvody

POSLEDNÍ SLOVO
Ludvík Vaculík, Lidové noviny, 24. března 2009
Až do konce bude se nás dotýkat, jak se mladí historikové budou bez viny mýlit v hodnocení našeho života.
Zrovna v tuto dobu před dvěma lety pozvalo mě jedno gymnázium ke zvláštní akci. Studenti si tam jeden den hráli na „reálný socialismus“. Do programu patřila i závěrečná beseda, kterou vedl historik a redaktor těchto novin Petr Zídek. Seděl jsem v sále. Měl vykreslit tu dobu; cítil jsem, jaký těžký úkol má. A uvědomil jsem si, jak obtížné, až nepatřičné je soudit nějaký úsek dějin dnešními měřítky.
Tehdy mi napadlo volné přirovnání k fyzice: každou inerciální soustavu můžeme pozorovat a měřit zvenčí, ale pochopit děje uvnitř je možno jenom v ní. A nejomylnější je morální hodnocení zevně. Takto se dívám například na všecky úvahy o tom, jak se měl v roce 1938 chovat prezident Beneš. A teď mi to napadlo při čtení některých článků o práci cestovatelů H&Z v těchto novinách. Celý text