Atmosféra z třídy Tomáše Bati

Foto: Petr Novotný
Kníže Karel Schwarzenberg a cestovatel Miroslav Zikmund se setkali ve Zlíně na zahrádce kavárny Archa 3. 9. 2009 u příležitosti předvolební kampaně strany TOP 09.

O funkci rektora Univerzity Palackého se ucházejí tři kandidáti

Tomáš Chalupa, Velena Mazochová, Žurnál Univerzity Palackého on-line
14. září vypršela lhůta, do které se měli navržení kandidáti vyjádřit, zda přijímají kandidaturu na funkci rektora UP. Z původně devíti navržených kandidátů vyjádřili svůj souhlas tři: prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., současný rektor UP, prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., děkan Filozofické fakulty UP (a člen Klubu H+Z) a prof. Ing. Miroslav Strnad, DSc., vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty UP a Akademie věd ČR. Více zde.

Past na rovníku v Náprstkově muzeu

19. 5. - 20. 9. 2009, Náprstkovo muzeum, Praha.
Atmosféra druhé cesty H+Z na fotografiích i "NAŽIVO"! Vychutnejte sklizeň čaje ze Srí Lanky, exotiku Indie, horské fluidum Nepálu, pestrost Indonésie, smyslnost Japonska i obrovské prostory Ruska. Více informací na CK Livingstone a zde. Výstava je otevřená denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00 hodin.

Výstava fotografií Past na rovníku

29. 5. - 31. 8. 2009, Letiště Praha Ruzyně
Kdo cestuje z Letiště v Praze Ruzyni, cestuje s fotgrafiemi Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Výstava je volně přístupná v Terminálu 1 a 2 , v chodbě spojovacího objektu a v Prstu C. Tvoří ji více než tři stovky fotografií, přináší jedinečné záběry spojené s knihou Past na rovníku, která měla opožděnou premiéru v roce 2008. Vystavené snímky mapují asijskou cestu Zikmunda a Hanzelky po Indii, Nepálu, Srí Lance, Barmě, Indonésii (Sumatra, Nias, Jáva, Bali a Nová Guinea), Japonsku a také Rusku. Více informací zde.

Srpnová plavba po Baťově kanále

Miroslav Náplava zve všechny klubisty i sympatizanty cestovatelů na plavbu po Baťově kanále při příležitosti 50. výročí doplutí Eduarda Ingriše do Polynesie. Plavba se uskuteční ve dnech 8. až 13. 8. 2009. Děti na palubě voru jsou vítány. Každý večer v přístavech promítání filmů, po uložení dítek pokračování programu debatami a diskuzemi.
Na vyjádření zájmu o akci čeká Miroslav Náplava na e-mailu: naplava@cameraincognita.cz .

Pouští a pralesem českými stopami

Pozor, cestovatelé, profesionálové i amatéři, časopis Ikaros vyhlásil letní soutěž v cestovatelském duchu "Pouští a pralesem českými stopami". Pátrat se v ní bude po stopách českých cestovatelů, dobrodruhů i tuláků, kteří své zážitky a zkušenosti z různých koutů světa přiblížili v napínavých cestopisech.
Základní podmínky:

• soutěž probíhá od 8. 7. do 31. 8. 2009;
• soutěž má devět otázek; otázky jsou otevřené, bez možností správných odpovědí a mají rostoucí obtížnost;
• soutěže se může zúčastnit kdokoliv (kromě členů redakce časopisu Ikaros a jejich rodinných příslušníků);
• odpovědi se posílají na adresu soutez@ikaros.cz, a to nejpozději do času vystavení následující otázky. Do e-mailu uveďte prosím vaše jméno a adresu vašeho trvalého bydliště. Jednou zaslanou odpověď již nelze opravit dalším e-mailem.

Soutěžní otázky najdete zde. A hned první z nich se týká dvojice Hanzelka a Zikmund. Odpověď na ni je pro všechny, kteří aspoň jednou prošli expozicí Muzea jihovýchodní Moravy věnovanou cestovatelům úžasně jednoduchá.

Více informací o průběhu a vyhodnocení soutěže zde.

Jindřich Štreit profesorem

Fotograf Jidřich Štreit, člen Klubu H+Z, obhájil dne 5. června 2009 profesorské řízení na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze. Ke gratulantům se připojuje i Klub H+Z.

Zipp – česko-německé kulturní projekty objevil Hanzelku a Zikmunda

TATRA - rozhlasový dokumentární pořad
Autor: Werner Pöschko, vyrobeno v koprodukci Südwestrundfunk, Deutschlandradio Kultur a ORF 2009, vysílací časy: 4. 7. 2009, 9:00 (Ö1 / ORF); 6. 9. 2009, 14:05 (SWR 2); 19. 9. 2009, 18:05 (Deutschlandradio Kultur)
CESTY HANZELKY A ZIKMUNDA - rozhlasový dokumetární pořad
Autor: Marek Janáč, produkce: Český rozhlas 2009, vysílací časy: 4. 11. 2009, 21:45 (ČRo 3 - Vltava)
Hanzelka a Zikmund procestovali ve svém futuristickém voze pouště a pralesy celého světa - nakonec je dostihly politické otřesy v jejich zemi. Cvrlikající cikády, dýmající vodní dýmky, chvějící se horko núbijské pouště, vprostřed toho rachot stříbrně lakovaného vozu s výraznou zadní kapotou ve tvaru ploutve: právě „Tatra 87“ stála v centru pozornosti, když se inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund roku 1947 poprvé vydali na svou dlouhou cestu do Afriky a Latinské Ameriky. Jako vyslanci průmyslu chtěli ve světě propagovat dobré jméno Československa. V padesátých a šedesátých letech budou ve své vlasti - jako rozhlasoví reportéři, autoři filmů a cestopisů - populárnější než filmové hvězdy. Pokud jde o politiku, sedí takříkajíc mezi dvěma židlemi. Pro Američany a Australany jsou Hanzelka a Zikmund komunisty a je jim zakázán vstup do země. Československá vláda podléhající sovětskému vlivu se snaží využít jejich popularitu pro sebe a umožní jim nevídanou volnost cestovat. Když však roku 1964 dopíší svou „Zvláštní zprávu č. 4“, kritiku poměrů v Sovětském svazu, označí je Moskva za antisozialistické živly. Poté, co se veřejně angažují v demokratickém hnutí pražského jara, je jim na příštích takřka dvacet let zakázáno vydávání jejich knih a oba musejí vyjít jen z příjmů z prodeje jejich obdivuhodné cestovní výbavy. Werner Pöschko se zabývá společenskými a technickými utopiemi rané moderny a hledá rozpory, do nichž se Hanzelka a Zikmund - a výrobce aut Tatra - dostali během své dobrodružné cesty 20. stoletím. Ke slovu se dostanou mj. pra-pra-vnuk zakladatele Tatry, dvorní rada Hans Christian Richter, bývalý president České republiky Václav Havel a takřka devadesátiletý Miroslav Zikmund. V rámci pořadu je tak možné na příkladu výrazných českých hrdinů, dobrodruhů a rázných inženýrů společnosti zažít mnohotvárnou podobu nedávné evropské minulosti.
Více zde.

Polopravdy a odpudivá závist

Karel Pavlištík, dopis Lidovým novinám, 19. března 2009
Pane šéfredaktore,
objevuje-li se pojem nemravnost v hanopisu pana Zídka na cestovatelskou dvojici Hanzelku a Zikmunda uveřejněném ve vašem listu, pak se tento pojem nedá spojit s ničím jiným, než s jeho způsobem „hodnocení“ jejich životního díla. Uvádí-li pan Zídek navíc, že je historik, pak se tu také nabízí připomenutí pravdivosti úsloví, podle kterého „titul před vadami charakteru nechrání“ (dá se to říci i jednodušeji a jednoznačněji). Konglomerát polopravd a odpudivé závistivosti s titulkem „Knihy H+Z slušní lidé nečetli“, který připomíná výpady normalizátorských pisálků sedmdesátých let, nemá smysl komentovat. Šokující pro mne je, že něco takového tisknou Lidové noviny.

Reakce na polemiku Podivuhodní cestovatelé v časech komunismu

Miroslav Náplava, 12. března 2009
Jsem z generace cestovatelů, která nezažila ani léta padesátá, ani události roku 1968, zato se aktivně podílela na listopadových událostech studentské revolty roku 1989. Pan Zídek měl tehdy v kapse ještě „teplou“ občanku, takže si nejsme generačně nijak vzdáleni.
Osobně jsem se s pány Hanzelkou a Zikmundem poprvé setkal v roce 1996. Oslovili jsme je s parťákem Petrem Horkým s myšlenkou uspořádat ve Zlíně cestovatelský festival k padesátému výročí jejich startu na první etapu cesty kolem světa. Miroslav nám, po mnoha přesně cílených otázkách, nakonec podal ruce: „Mládenci, jdeme do toho. Připomínáte nám s Jirkou naše začátky, když jsme se snažili po válce prosadit plán cesty. Jeden úředník nám tehdy dokoce řekl: 'Jak to, že si dovolujete chtít jet někam do Afriky, když jste tam předtím ještě nikdy nebyli'.“
To je začátek onoho „monopolu“ H+Z. Mnohaletá pečlivá příprava a studium jazyků. Podle rétoriky pana Zídka měli po únorových událostech roku 48, které je zastihli na cestě, jako „slušní“ občané zůstat za hranicemi a „nekolaborovat“ se zrůdným režimem a když už se vrátili, tak měli odvedenou práci skrýt do šuplíku a čekat na demokracii. Soud bez respektu. Pan Zídek nebyl vystaven v dějinném kontextu jediné zkoušce, jak charakteru, tak občanských postojů (pokud tím nemyslíme rozhodování, komu dát při volbách hlas). Škoda, že právě on klouže jen po povrchu věci a nepustil se jako historik do hluboké kritické analýzy H+Z. Teprve na jejím základě měl začít kritickou polemiku.